Červená vína
Tato se samozřejmě vyrábějí z červených hroznů. Pro většinu červených vín je charakteristické, že jsou těžší, než jsou vína bílá, a to hlavně pokud se pěstují v jižnějších vinařských oblastech. Ale pro milovníky červených vín jsou i lehká červená vína, například Kalterer See a Beaujolais. K zvláštnostem červených vín patří jeho třísloviny, které jsou obsažené ve slupkách vinných bobulí a při procesu kvašení jsou vyluhovány. Vína, která jsou bohatá na třísloviny, například Bordeaux, Barolo a Rioja mají nejen své primární ovocné aroma, ale často i sekundární vůně. Například kořeněné, tedy vůni skořice, hřebíčku, černého pepře, nebo rostlinné vůně, jako je máta, vanilka a tabák. Toto větší množství tříslovin vyžaduje, aby víno zrálo v dřevěných sudech a později procházelo procesem zjemnění právě v láhvích.
Bílá vína
Vyrábějí se ze světlých hroznů, většinou se pijí jako mladá vína. Jakou mají bílá vína chuť? Ta je svěží a chutná po ovoci. Obsah kyselin mají většinou vyšší než vína červená, ale obsah alkoholu je o málo nižší. U řady prvotřídních bílých vín, jako jsou například bílá vína z oblasti Burgundska, můžeme najít nejen vůni i chutě ananasu, melounu, lískového oříšku, ale i másla a co je zajímavé i medu.
Vína růžová
Samozřejmě, že se získávají ne z růžových, ale z červených hroznů. Vinný mošt se od červených slupek, které obsahují barvivo, odděluje. Díky této operaci se do moštu dostane jen malé množství přirozeného barviva. A proto má víno světle červenou barvu. Svým typem se růžová vína typu Rosé řadí mezi vína bílá. Ale průmyslově vyráběná růžová vína jsou ve skutečnosti směsicí bílých a červených vín.
Perlivá vína
Mají malý obsah kyseliny uhličité, ta se do nich musí uměle přidávat. To je známé i u dochucování minerálních vod. Láhve jsou uzavřeny zátkou, ale nemají na hrdle tolik známý drátěný košíček. K takovým perlivým vínům řadíme vína z italské provincie Treviso značky Prosecco.